Sabina Erbanová
A Picture of $name

Kristina Hotová
A Picture of $name

Tomáš Jirsa
A Picture of $name

Zakladatel a majitel C&B. Chce být vždy ve všem první a napřed a je vlastně jedno, jestli jde o PR nebo jízdu na kole. Nemá rád, když se chodí okolo horké kaše a věci říká natvrdo a napřímo. To se promítá i do jeho psaní - jeho články vás nudit nebudou. Jediná disciplína, ve které Tomáš stále pokulhává je time management. O jeho rušení porad se v C&B vyprávějí legendy.

Michaela Koselová
A Picture of $name

Na rozdíl od grafiků samouků má Míša z grafického designu státní zkoušky. Kromě mistrovství ve Photoshopu tak zvládá konverzovat třeba o architektuře a sochařství romantismu. Namísto postupného sbírání zkušeností po škole skočila rovnou do C&B, kde se krom jiného pustila do Plesu v Opeře. Má oko pro detail a odzbrojující úsměv.

Andrea Kovářová
A Picture of $name

David Kursa
A Picture of $name

V mládí nepříliš úspěšný sportovec a člen rockové kapely, na vysoké škole student evropské ekonomické integrace. Kariéra vedoucího podkrovní kanceláře společnosti HI-LIGHTS se mohla ubírat mnoha směry, naštěstí nakonec zvítězily informace, média a analýzy. Nedá dopustit na rodné České Budějovice a je pověstný tím, že nevypíná ani u skleničky vína.

Veronika Lebedová
A Picture of $name

Kateřina Linhardtová
A Picture of $name

Prvním PR počinem Kateřiny byla práce pro Matfyz, výzev se tedy rozhodně nebojí. Pod palcem měla sociální sítě a redaktořinu. Mimo to je už nějaký ten rok freelance překladatelkou, marketing a PPC konzultantkou a především nápaditým kopíkem.

Markéta Lukášková
A Picture of $name

Novinářka, která se do povědomí čtenářů zapsala svým působením v časopisu Reflex a na webu Reflex.cz. Před téměř dvěma lety zběhla na druhý břeh k PR a komunikaci a v C&B má na starosti sociální sítě. Ondřej Aust z Mediář.cz o ní prohlásil, že je shooting star českého internetu. Od té doby si z ní v C&B kolegové utahují.

Petr Macinka
A Picture of $name

Absolvent v oborech politologie a mezinárodní vztahy. Konzultant, který dokáže najít zajímavé souvislosti i za horizontem běžného vnímání. Říká, že lidé často svazují sebe i svůj byznys zbytečnými limitami, přitom většinou stačí jen otevřít oči, nebo zvednout hlavu.

Roman Pazderník
A Picture of $name

Roman k PR zběhl ze sféry ekonomie. Z jeho zájmů jmenujme ekonomii. V poslední době svůj čas diverzifikuje mezi aktivity se středně až dlouhodobým výnosem typu pohyb, práce či blogování, naopak divestice v oblasti vaření. V životě mu údajně nic nechybí, snad kromě ekonomie.

Ondřej Samek
A Picture of $name

Tomáš Sazima
A Picture of $name

Říká se o něm, že je. Že skutečně existuje. Prý je sexy a má mozek, tudíž je to člověk. Zajímá se o veřejné dění, ale politik to není. Ani aktivista, na to je moc pesimista. Celkem rád se druží, i když nechápou to druzí. Ať jsi ateista, křesťan, budhista, hinduista, muslim nebo žid, na Facebooku se s ním můžeš sblížid (www.facebook.com/libusskykral).

Jana Šetele
A Picture of $name

Jakub Smutný
A Picture of $name

Mediální analytik, vystudovaný politolog a občasný lektor. Jakubův životopis nebyl úplně zábavný, dokud kolegům neřekl, že viděl a ohodnotil asi 4 000 filmů. Je milovníkem hororů a rád si zahraje únikové hry. Svou povahou se snaží rozbít koncept nudného analytika, a když nějaký graf neodpovídá jeho představě, nebojí se to nahlas říct.

Jan Václav
A Picture of $name

Talentovaný grafik, který je jako jeden z mála v C&B od počátku jejího vzniku. Vlajkovou lodí jeho práce je každý rok nový vizuál Plesu v Opeře, kterému před lety vymyslel ikonické logo, jež má s Plesem každý spojené. Kromě grafiky vyniká ještě v jedné věci – s naprosto kamennou tváří umí v pravou chvíli říct vtip, co všechny okolo odbourá.

Zuzana Vinzens
A Picture of $name

Zuzana si před lety řekla, že vzkřísí z mrtvých tradiční Ples v Opeře. Pod jejím vedením se z něj za pět let stala respektovaná společenská událost, na které se každoročně vybírají miliony korun na charitu. V C&B vedla divizi Events, pak si odskočila na mateřskou. K tomu všemu ještě stíhá být nejkrásnější ředitelkou plesu na světě.

Když se nás někdo zeptá, co děláme za práci a my odpovíme, že pracujeme v komunikační agentuře, děláme PR a pořádáme Eventy, spousta lidí si pod tím neumí představit nic konkrétního. I proto jsme založili tento blog.
Řekli jsme si, že poodhalíme, co se za těmi pojmy vlastně skrývá a ukážeme, že naše práce rozhodně není o rozesílání tiskových zpráv s gramatickými chybami, což se při slově „píárista“ jistě vybaví leckomu. Chceme se s vámi podělit o to, co zrovna děláme, jak pracujeme s klienty a jakou akci jsme zvládli uspořádat. Také se tu dočtete, co nás ve světě PR, komunikace a sociálních sítí zaujalo, co zajímavého jsme si přečetli a kdo vlastně jsme. Chceme, abyste nás trochu poznali. Abyste zjistili, že máme vlastní názory, zážitky a zkušenosti. Budeme moc rádi, když od vás získáme jakoukoliv zpětnou vazbu. Přejeme hezké čtení. A aby Vám neunikly ty nejlepší články, přihlašte se k odběru C&B Newsletteru. Každý měsíc pro Vás vybereme nejlepší text a přidáme novinky ze světa C&B.
 
Powered by C&B content   www.c‐b.cz

Role idiota při poškození sportovní značky

Mediální komunikace a český sport? To je zajímavá paleta – od velmi složitých her o vliv v českém fotbale (reprezentované třeba mediální kauzou „Křetínského kabela“), přes úsměvné pozávodní rozhovory (například „zkusit šůšn“ lyžaře Stanislava Řezáče) až po společnou tiskovou konferenci populárního beachvolejbalového dua Kiki a Maki, na které uprostřed rozjeté sezony smutně a naštvaně oznámily svůj rozpad.

Každý z těchto momentů byl svým způsobem snahou prodat své sdělení a pracovat s vlastní značkou. Ať už šlo o její konec (Kiki a Maki), její zesměšnění a zviditelnění zároveň („šůšn“) a nebo mnohem komplikovanější a dlouhodobý záměr („Křetínského kabela“).

I když způsob, jakým sportovci a sportovní organizace komunikují s veřejností a budují své značky, rozhodně není to nejzajímavější (oprávněně – jde přece o výsledky, výkony, příběhy), lze v české sportovní komunikaci najít skvělý studijní materiál.

Modelový příklad z oblasti tak populární PR disciplíny, jako je krizová komunikace, se odehrál během letošního září. Kapitán plzeňské Viktorie David Limberský po bujarém večírku obtočil své Bentley okolo zídky s plotem v centru Prahy. Alkohol v krvi, útěk před policisty a nakonec povýšené chování a vyhrožování. Na jednu stranu solidní průšvih, na druhou stranu nic, co by překonávalo fantazii otrlého fanouška, který je zvyklý číst o úletech hvězd českých i světových velkoklubů. Aktuálně by o průšvizích mohl přednášet třeba takový Karim Benzema z Realu Madrid, který má na krku obvinění z vydírání (a řidičák také nemá, což ho asi aktuálně nepálí).

Rychlostí blesku (sic!) o bouračce referoval jeden bulvární web, mediální zásah ale rychle gradoval – od sportovních rubrik přes názorové stránky až po televizní zpravodajství doprovázené hysterií na sociálních sítích. Je celkem pravděpodobné, že tiskové oddělení plzeňského klubu mělo pracovní noc, nejspíš nejen jednu. A nutno říci, že z pohledu krizové komunikace udělal klub hodně dobrou práci. Někdo rychle vysvětlil samotnému hráči, že by měl odolat podrážděným odpovědím na dotazy novinářů a „odejít zadním vchodem“, bylo vydáno stručné tiskové prohlášení, že se klub spojí s Davidem Limberským, projde celou záležitost a teprve pak se vyjádří. Jako z učebnice.

Zvládnout první fázi této krizové komunikace bylo důležité. Nejen proto, že je David Limberský viditelným hráčem Plzně a reprezentace, ale také proto, že podobný skandál poškozoval značku Viktorie. Ta se dlouhodobě a cílevědomě profiluje jako silný klub, který ale nepodléhá rozmarům největšího konkurenta – Sparty. Je vůbec zajímavé tento „souboj značek“ sledovat při vědomí, že v kádru novodobé Plzně působila dlouhá řada viditelných exsparťanů, od Pavla Horvátha a Daniela Koláře až po samotného Limberského.

I v následujících dnech šlo o profesionální práci. Klub si pozval hráče na kobereček, následovalo okázale tvrdé potrestání formou odebrání kapitánské pásky a udělení pokuty, jejíž milionovou výši někdo promyšleně „pustil“ do médíi, aby nebylo pochyb o míře trestu. Sám Limberský vydal pokorné a kajícné prohlášení:

„Udělal jsem strašnou hloupost, pro moje chování neexistuje omluva. Přesto bych se omluvit chtěl. Udělené tresty jsem přijal, budu plně spolupracovat směrem k došetření celé záležitosti. Mrzí mě, že jsem tolik lidí zklamal a je mi jasné, že jejich důvěru budu zpět získávat velmi dlouho. I tak se o to ale pokusím.“ 

Opět jako z učebnice krizového PR. Klub aféru samozřejmě neuhasil, ale udělal maximum pro to, aby veřejnost vnímala celou záležitost jako hloupé selhání jednotlivce, který je smířen s tvrdým trestem a pokorně žádá o odpuštění. Tedy popření archetypu rozmazlené hvězdy, které projde cokoliv. Dozvuky v podobě vyjádření reprezentačního trenéra Vrby o tom, že podobné chování do reprezentace nepatří, byly nepříjemné, ale očekávatelné a snesitelné.

Tolik by asi zbylo z celé kauzy do dnešních dní, kdyby se na scénu hlavním vchodem nevrátil onen pomyslný idiot, kterého předtím nechala dobrá práce plzeňských komunikátorů potichu vymizet zadním vchodem. I přesto, že procesy odehrávající se v hlavě Davida Limberského nejspíš nebudou příliš komplikované, asi se už nikdy nedozvíme, co ho vedlo k tomu, že jen několik dní po nehodě oslavil svůj gól připomenutím svých řidičských schopností.

Výsledek se dostavil okamžitě. Celá kauza explodovala, Limberského chování pobouřilo i vlastní fanoušky, kteří by jinak byli ochotni jednorázový výstřelek tolerovat. Z pokorného hříšníka se stal arogantní lhář, který zosobňuje prototyp hloupého, přeplaceného fotbalisty, který chce mít poslední slovo. V druhém plánu došlo samozřejmě i k poškození značky Viktorie Plzeň, protože Limberského chování naprosto zpochybnilo věrohodnost postupu vedení klubu v předchozích dnech. Otevřela se nová mediální témata – například, jak je to obecně s disciplínou plzeňských hráčů nebo kdo kdy přišel na trénink opilý apod. Limberský se samozřejmě stal terčem vtipů, nadávek a šikovných mediálních kopanců, z nichž ten nejbolestivější předvedl paralympionik Jiří Ježek poukazem na mentální handicap plzeňského hráče.

Žádná další odezva ze strany klubu, tedy zpřísnění sankce a distanc od chování hráče, už zábavu na plzeňský účet nemohlo zastavit.

Zůstala jen částečně poškozená značka, střednědobý skandál a z prvotřídního levého obránce a kapitána se stal prvotřídní idiot. Takový idiot, který zničil práci řady lidí, kteří se snažili pomoci nejen jemu, ale i klubu, který ho zaměstnává. Bude to chtít víc než další titul, aby se pozapomnělo.

Legal disclaimer: Autor bydlí v těsné blízkosti Letné a je oddaným fanouškem Sparty. Na nestrannost článku to zjevně nemělo žádný vliv.