Sabina Erbanová
A Picture of $name

Tomáš Jirsa
A Picture of $name

Zakladatel a majitel C&B. Chce být vždy ve všem první a napřed a je vlastně jedno, jestli jde o PR nebo jízdu na kole. Nemá rád, když se chodí okolo horké kaše a věci říká natvrdo a napřímo. To se promítá i do jeho psaní - jeho články vás nudit nebudou. Jediná disciplína, ve které Tomáš stále pokulhává je time management. O jeho rušení porad se v C&B vyprávějí legendy.

Michaela Koselová
A Picture of $name

Na rozdíl od grafiků samouků má Míša z grafického designu státní zkoušky. Kromě mistrovství ve Photoshopu tak zvládá konverzovat třeba o architektuře a sochařství romantismu. Namísto postupného sbírání zkušeností po škole skočila rovnou do C&B, kde se krom jiného pustila do Plesu v Opeře. Má oko pro detail a odzbrojující úsměv.

David Kursa
A Picture of $name

V mládí nepříliš úspěšný sportovec a člen rockové kapely, na vysoké škole student evropské ekonomické integrace. Kariéra vedoucího podkrovní kanceláře společnosti HI-LIGHTS se mohla ubírat mnoha směry, naštěstí nakonec zvítězily informace, média a analýzy. Nedá dopustit na rodné České Budějovice a je pověstný tím, že nevypíná ani u skleničky vína.

Kateřina Linhardtová
A Picture of $name

Prvním PR počinem Kateřiny byla práce pro Matfyz, výzev se tedy rozhodně nebojí. Pod palcem měla sociální sítě a redaktořinu. Mimo to je už nějaký ten rok freelance překladatelkou, marketing a PPC konzultantkou a především nápaditým kopíkem.

Markéta Lukášková
A Picture of $name

Novinářka, která se do povědomí čtenářů zapsala svým působením v časopisu Reflex a na webu Reflex.cz. Před téměř dvěma lety zběhla na druhý břeh k PR a komunikaci a v C&B má na starosti sociální sítě. Ondřej Aust z Mediář.cz o ní prohlásil, že je shooting star českého internetu. Od té doby si z ní v C&B kolegové utahují.

Petr Macinka
A Picture of $name

Absolvent v oborech politologie a mezinárodní vztahy. Konzultant, který dokáže najít zajímavé souvislosti i za horizontem běžného vnímání. Říká, že lidé často svazují sebe i svůj byznys zbytečnými limitami, přitom většinou stačí jen otevřít oči, nebo zvednout hlavu.

Roman Pazderník
A Picture of $name

Roman k PR zběhl ze sféry ekonomie. Z jeho zájmů jmenujme ekonomii. V poslední době svůj čas diverzifikuje mezi aktivity se středně až dlouhodobým výnosem typu pohyb, práce či blogování, naopak divestice v oblasti vaření. V životě mu údajně nic nechybí, snad kromě ekonomie.

Tomáš Sazima
A Picture of $name

Říká se o něm, že je. Že skutečně existuje. Prý je sexy a má mozek, tudíž je to člověk. Zajímá se o veřejné dění, ale politik to není. Ani aktivista, na to je moc pesimista. Celkem rád se druží, i když nechápou to druzí. Ať jsi ateista, křesťan, budhista, hinduista, muslim nebo žid, na Facebooku se s ním můžeš sblížid (www.facebook.com/libusskykral).

Jana Šetele
A Picture of $name

Jakub Smutný
A Picture of $name

Mediální analytik, vystudovaný politolog a občasný lektor. Jakubův životopis nebyl úplně zábavný, dokud kolegům neřekl, že viděl a ohodnotil asi 4 000 filmů. Je milovníkem hororů a rád si zahraje únikové hry. Svou povahou se snaží rozbít koncept nudného analytika, a když nějaký graf neodpovídá jeho představě, nebojí se to nahlas říct.

Jan Václav
A Picture of $name

Talentovaný grafik, který je jako jeden z mála v C&B od počátku jejího vzniku. Vlajkovou lodí jeho práce je každý rok nový vizuál Plesu v Opeře, kterému před lety vymyslel ikonické logo, jež má s Plesem každý spojené. Kromě grafiky vyniká ještě v jedné věci – s naprosto kamennou tváří umí v pravou chvíli říct vtip, co všechny okolo odbourá.

Zuzana Vinzens
A Picture of $name

Zuzana si před lety řekla, že vzkřísí z mrtvých tradiční Ples v Opeře. Pod jejím vedením se z něj za pět let stala respektovaná společenská událost, na které se každoročně vybírají miliony korun na charitu. V C&B vedla divizi Events, pak si odskočila na mateřskou. K tomu všemu ještě stíhá být nejkrásnější ředitelkou plesu na světě.

Když se nás někdo zeptá, co děláme za práci a my odpovíme, že pracujeme v komunikační agentuře, děláme PR a pořádáme Eventy, spousta lidí si pod tím neumí představit nic konkrétního. I proto jsme založili tento blog.
Řekli jsme si, že poodhalíme, co se za těmi pojmy vlastně skrývá a ukážeme, že naše práce rozhodně není o rozesílání tiskových zpráv s gramatickými chybami, což se při slově „píárista“ jistě vybaví leckomu. Chceme se s vámi podělit o to, co zrovna děláme, jak pracujeme s klienty a jakou akci jsme zvládli uspořádat. Také se tu dočtete, co nás ve světě PR, komunikace a sociálních sítí zaujalo, co zajímavého jsme si přečetli a kdo vlastně jsme. Chceme, abyste nás trochu poznali. Abyste zjistili, že máme vlastní názory, zážitky a zkušenosti. Budeme moc rádi, když od vás získáme jakoukoliv zpětnou vazbu. Přejeme hezké čtení. A aby Vám neunikly ty nejlepší články, přihlašte se k odběru C&B Newsletteru. Každý měsíc pro Vás vybereme nejlepší text a přidáme novinky ze světa C&B.
 
Powered by C&B content   www.c‐b.cz

Český film v roce 2015

Mnichov je ztracený, to raději český divák běží do Babovřesek. Proč? Na to si netroufám odpovědět, ale pár čísel k zamyšlení dám.

Ano, mohl bych si na následujících řádcích postesknout nad nevalnou kvalitou českých filmů a ptát se, proč je současná česká kinematografie ve stínu nejen kinematografií severských, ale třeba i balkánských. Dnes ale nechci hodnotit a hledat negativa či pozitiva tuzemské kinematografie. Vždyť kde je černá, je vždy i bílá, a navíc chutě každého diváka se liší.

(Komerční) úspěch každého filmu vždy nakonec záleží na penězích, které vydělá. Jako relevantní ukazatel jsem zvolil počet diváků při premiérovém víkendu (neboť některé snímky stále běží v kinech). Vůbec nejvyšší premiérovou návštěvnost měl letos film Život je život, který si nenechalo hned při uvedení do kin ujít přes 70 tisíc lidí. Snímek Vybíjená zhlédlo 57 tisíc diváků a Babovřesky 3, jejichž rozpočet se pohyboval kolem 34 milionů korun, vidělo o prvním víkendu téměř 55 tisíc diváků.

Dvoudílná Gangster Ka stála ještě asi o tři miliony korun více, přičemž na první díl přišlo o prvním víkendu přes 31 tisíc diváků, na druhý pak dokonce přes 37 tisíc. Smutná čísla návštěvnosti nabízí pohled na snímek Ztraceni v Mnichově, jehož rozpočet byl srovnatelný s třetími Babovřesky i filmem Gangster Ka. Ovšem o prvním víkendu zaznamenal zhruba pouhých šest a půl tisíce diváků. Jen o málo lépe na tom byl Wilsonov (přes 9 tisíc návštěvníků první víkend), nejdražší český film roku.

Další proměnná, kterou přibereme do hry, je názor širšího publika. Pokud chceme číselné vyjádření, je nejjednodušší se podívat na filmovou databázi CSFD, jakkoliv ji nelze vnímat jako statisticky relevantní zdroj dat. Chápejme ji jako průměr spokojenosti „poučených diváků“, kteří mají souhrnně větší přehled než zbytek potenciálního publika, a tak i vyšší předpoklady poznat kvalitu od braku, ale přitom nejsou zatíženi přílišným akademismem.

Zjistíme, že tři filmy s nejlepšími čísly z prvního víkendu dosáhly na hodnocení 57% (Život je život), 41% (Vybíjená), respektive pouhých 22% (Babovřesky 3). Nejlépe hodnoceným letošním českým filmem je pak na CSFD snímek Ztraceni v Mnichově, o nějž paradoxně takřka nebyl zájem. O mnoho divácky úspěšnější nebyly ani Kobry a užovky (zhruba 15 tisíc lidí při premiérovém víkendu), které se mohou pyšnit 80% hodnocením.

Nelze z toho však vyvodit nějaký velký závěr. Že budou mít Babovřesky vyšší návštěvnost než Kobry a užovky se dá čekat. Cílí na úplně jinou masu lidí. Ale u některých filmů lze říci, že se je prostě nepodařilo prodat a že marketing kolem snímku nebyl ideálně zvládnutý. Asi nejkřiklavější ukázkou špatné propagace je již zmiňovaný film Ztraceni v Mnichově. Ryze komerční a divácky vstřícné snímky mají život lehčí, to je jasná věc. Ovšem aby kvalitní tuzemský film s rozpočtem téměř 40 milionů korun přilákal při premiéře ani ne sedm tisíc lidí, to je fail.

Dokonce takový fail, že failem zůstane i v případě, že by se snad někdo chtěl vymlouvat na „špatný divácký vkus českého publika“, pokud něco takového existuje. Vyhnu se podrobnějšímu zhodnocení plakátu či traileru, onu propagační mizérii lze doložit např. počtem zmínek v tuzemských médiích. Měsíc před a měsíc po premiéře měl snímek Ztraceni v Mnichově více jak dvojnásobně horší čísla publicity než Babovřesky. Dvakrát lepší byl i horor Ghoul a lépe si vedla také Vybíjená.

A sociální sítě? Oficiální facebookový profil Ztraceni v Mnichově k dnešnímu dni čítá 748 fanoušků. Toto číslo bude mít opět lepší vypovídací hodnotu při srovnání s úspěšnější, ovšem dle ČSFD méně povedenou konkurencí, takže: Ghoul5 879 fanoušků, Vybíjená5 514 fanoušků, Andílek na nervy4 336 fanoušků. A Vánoční Kameňák dokonce 51 604 fanoušků.

To jsem neskončil příliš radostně. Utěšme se ale faktem, že i v Čechách stále vznikají filmy, na které se dá zajít, aniž by člověk ztratil svou diváckou čest. A přejme si, aby se lidé, kteří jsou schopni dobré filmy stvořit, naučili dostat je i ve známost. Pak bude realita českého filmu veselejší. Pro filmaře i pro fanoušky.