Sabina Erbanová
A Picture of $name

Kristina Hotová
A Picture of $name

Tomáš Jirsa
A Picture of $name

Zakladatel a majitel C&B. Chce být vždy ve všem první a napřed a je vlastně jedno, jestli jde o PR nebo jízdu na kole. Nemá rád, když se chodí okolo horké kaše a věci říká natvrdo a napřímo. To se promítá i do jeho psaní - jeho články vás nudit nebudou. Jediná disciplína, ve které Tomáš stále pokulhává je time management. O jeho rušení porad se v C&B vyprávějí legendy.

Michaela Koselová
A Picture of $name

Na rozdíl od grafiků samouků má Míša z grafického designu státní zkoušky. Kromě mistrovství ve Photoshopu tak zvládá konverzovat třeba o architektuře a sochařství romantismu. Namísto postupného sbírání zkušeností po škole skočila rovnou do C&B, kde se krom jiného pustila do Plesu v Opeře. Má oko pro detail a odzbrojující úsměv.

Andrea Kovářová
A Picture of $name

David Kursa
A Picture of $name

V mládí nepříliš úspěšný sportovec a člen rockové kapely, na vysoké škole student evropské ekonomické integrace. Kariéra vedoucího podkrovní kanceláře společnosti HI-LIGHTS se mohla ubírat mnoha směry, naštěstí nakonec zvítězily informace, média a analýzy. Nedá dopustit na rodné České Budějovice a je pověstný tím, že nevypíná ani u skleničky vína.

Kateřina Linhardtová
A Picture of $name

Prvním PR počinem Kateřiny byla práce pro Matfyz, výzev se tedy rozhodně nebojí. Pod palcem měla sociální sítě a redaktořinu. Mimo to je už nějaký ten rok freelance překladatelkou, marketing a PPC konzultantkou a především nápaditým kopíkem.

Markéta Lukášková
A Picture of $name

Novinářka, která se do povědomí čtenářů zapsala svým působením v časopisu Reflex a na webu Reflex.cz. Před téměř dvěma lety zběhla na druhý břeh k PR a komunikaci a v C&B má na starosti sociální sítě. Ondřej Aust z Mediář.cz o ní prohlásil, že je shooting star českého internetu. Od té doby si z ní v C&B kolegové utahují.

Petr Macinka
A Picture of $name

Absolvent v oborech politologie a mezinárodní vztahy. Konzultant, který dokáže najít zajímavé souvislosti i za horizontem běžného vnímání. Říká, že lidé často svazují sebe i svůj byznys zbytečnými limitami, přitom většinou stačí jen otevřít oči, nebo zvednout hlavu.

Roman Pazderník
A Picture of $name

Roman k PR zběhl ze sféry ekonomie. Z jeho zájmů jmenujme ekonomii. V poslední době svůj čas diverzifikuje mezi aktivity se středně až dlouhodobým výnosem typu pohyb, práce či blogování, naopak divestice v oblasti vaření. V životě mu údajně nic nechybí, snad kromě ekonomie.

Tomáš Sazima
A Picture of $name

Říká se o něm, že je. Že skutečně existuje. Prý je sexy a má mozek, tudíž je to člověk. Zajímá se o veřejné dění, ale politik to není. Ani aktivista, na to je moc pesimista. Celkem rád se druží, i když nechápou to druzí. Ať jsi ateista, křesťan, budhista, hinduista, muslim nebo žid, na Facebooku se s ním můžeš sblížid (www.facebook.com/libusskykral).

Jana Šetele
A Picture of $name

Jakub Smutný
A Picture of $name

Mediální analytik, vystudovaný politolog a občasný lektor. Jakubův životopis nebyl úplně zábavný, dokud kolegům neřekl, že viděl a ohodnotil asi 4 000 filmů. Je milovníkem hororů a rád si zahraje únikové hry. Svou povahou se snaží rozbít koncept nudného analytika, a když nějaký graf neodpovídá jeho představě, nebojí se to nahlas říct.

Jan Václav
A Picture of $name

Talentovaný grafik, který je jako jeden z mála v C&B od počátku jejího vzniku. Vlajkovou lodí jeho práce je každý rok nový vizuál Plesu v Opeře, kterému před lety vymyslel ikonické logo, jež má s Plesem každý spojené. Kromě grafiky vyniká ještě v jedné věci – s naprosto kamennou tváří umí v pravou chvíli říct vtip, co všechny okolo odbourá.

Zuzana Vinzens
A Picture of $name

Zuzana si před lety řekla, že vzkřísí z mrtvých tradiční Ples v Opeře. Pod jejím vedením se z něj za pět let stala respektovaná společenská událost, na které se každoročně vybírají miliony korun na charitu. V C&B vedla divizi Events, pak si odskočila na mateřskou. K tomu všemu ještě stíhá být nejkrásnější ředitelkou plesu na světě.

Když se nás někdo zeptá, co děláme za práci a my odpovíme, že pracujeme v komunikační agentuře, děláme PR a pořádáme Eventy, spousta lidí si pod tím neumí představit nic konkrétního. I proto jsme založili tento blog.
Řekli jsme si, že poodhalíme, co se za těmi pojmy vlastně skrývá a ukážeme, že naše práce rozhodně není o rozesílání tiskových zpráv s gramatickými chybami, což se při slově „píárista“ jistě vybaví leckomu. Chceme se s vámi podělit o to, co zrovna děláme, jak pracujeme s klienty a jakou akci jsme zvládli uspořádat. Také se tu dočtete, co nás ve světě PR, komunikace a sociálních sítí zaujalo, co zajímavého jsme si přečetli a kdo vlastně jsme. Chceme, abyste nás trochu poznali. Abyste zjistili, že máme vlastní názory, zážitky a zkušenosti. Budeme moc rádi, když od vás získáme jakoukoliv zpětnou vazbu. Přejeme hezké čtení. A aby Vám neunikly ty nejlepší články, přihlašte se k odběru C&B Newsletteru. Každý měsíc pro Vás vybereme nejlepší text a přidáme novinky ze světa C&B.
 
Powered by C&B content   www.c‐b.cz

Myslící tanky a jejich nájezd na česká média

Být v médiích pro think tank znamená ovlivňovat debatu a šířit své myšlenky, jde tak o nedílnou součást jeho fungování. Často se pak diskutuje nad tím, jak moc která organizace získává prostor, zda např. veřejnoprávní média neupřednostňují jeden think tank před druhým. Právě proto mi přišlo zajímavé se detailněji podívat na medializaci (citací, vlastních článků apod...) jednotlivých think tanků v českých médiích.

Institut, akademie, knihovna, centrum, asociace, fórum, klub, mozkový trust… Všechna tato slova spojuje to, že stojí v názvech řady tuzemských think tanků (jen tak na okraj – např. taková Wikipedia mezi ně řadí i Ústřední zahrádkářskou akademii, o čemž mám své pochybnosti).

Už ze samotného pojmenování těchto organizací každému dojde, že hlavním úkolem think tanku je přemýšlet. A samozřejmě analyzovat a přispívat svými názory do debat či je přímo pořádat. A v neposlední řadě také názory prezentovat veřejnosti. S tím jde ruku v ruce to, že think tanky tak prezentují i sebe samé.

 

Havel, AMO, Klaus

Pokud půjdeme po celkových číslech mediálních výstupů, vítězí celkem jednoznačně Knihovna Václava Havla (KVH). Bezmála tisícovka výstupů je množství, o kterém si všechny ostatní organizace podobného typu mohou nechat zdát. Na druhé až čtvrté příčce to byl docela boj, který nakonec vyhrála Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Třetí skončily Evropské hodnoty. Překvapením pro mě byl Institut Václava Klause, který měl o pouhých sedm mediálních výstupů méně. Na ostatní se můžete podívat v infografice, kde je všech TOP 10. Mezi ně se těsně nevešel Institut 2080 se 158 výstupy. Zde je však nutné podotknout, že tento think tank je aktivní přibližně rok, což je mnohem kratší doba než u ostatních.

 

One-man projekty?

Při pročítání té řádky mediálních výstupů bylo zajímavé sledovat, kdo daný think tank reprezentuje. V této kategorii nepřekvapivě dominuje bývalý prezident Václav Klaus, který byl zmíněn v 88 % článků spojených s IVK. Co může nezainteresované mírně překvapit je vysoký počet výstupů u Jakuba Jandy, člena správní rady Evropských hodnot, a v hierarchii think tank „až“ druhého či třetího muže. Předseda správní rady Evropských hodnot Radko Hokovský zaznamenal oproti svému zástupci třetinu výstupů.
Evropské hodnoty se touto strategií tak trochu vymykají, zpravidla byli totiž „hlavními mluvčími“ think tanků buď zakladatelé, ředitelé nebo předsedové správních rad. Rozdíly lze však najít i v tom, zda vůbec think tank má nějakého „mediálního lídra“. Michael Žantovský byl sice zmíněn ve více než 200 výstupech, ale to je pouze čtvrtina celkového korpusu medializace Knihovny Václava Havla.
U většiny think tanků lze vidět určitou diverzifikaci v tom, kdo je reprezentuje navenek. Např. nejzmiňovanější představitel AMO Vít Dostál byl zmíněn v 9 % výstupů. Za výjimky pak lze ještě kromě Jandy považovat Lukáše Jelínka, místopředsedu správní rady Masarykovy demokratické akademie a Romana Jocha, který je tahounem medializace Občanského institutu.

 

Jak je to tedy s televizí a rozhlasem?

Občas zaslechnu názor, že veřejnoprávní televize a rozhlas mají své „oblíbence“. Nezkoumal jsem tolik zastoupení přímo v celodenním vysílání, ale podíval jsem se na zpravodajské relace a publicistické pořady. Zde by šlo z infografiky vyzdvihnout především dva hlavní závěry.
Především je to vysoký podíl vysílacího prostoru pro Masarykovu demokratickou akademii. To vyplývá ze skutečnosti, že Lukáš Jelínek je často hostem či komentátorem na ČRo Radiožurnál a ČRo Plus. V podílu zmínek a citací v audiovizuálních médiích se mu nemůže nikdo rovnat. Zároveň je patrný taktéž vysoký podíl AMO a Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV).

 

A ještě tisk

U tištěných médií jsem vybral nejčtenější celostátní deníky (kromě deníků Aha! a Sport, kde jsem předpokládal minimální prostor, Blesk jsem ponechal), nejčtenější zpravodajské týdeníky (Týden, Reflex, Respekt) a ekonomické časopisy (Euro, Ekonom). Celkem tedy deset titulů.
A rázem se žebříček medializace proměnil. První sice i nadále byla KVH, druhé místo však připadlo Institutu pro politiku a společnost (think tank spojený s hnutím ANO). Třetí příčku pak obsadil think tank, za nímž stojí Jan Švejnar, tedy Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu.

 

think-tank

 

A co z toho?

Tady už je odpověď na vás. Tak trochu si hraji na roli think tanku, vnáším pár vybraných dat do diskuze. A tak trochu si na něj nehraju, protože ta data neinterpretuji a neříkám vám jasné závěry. Ne že bych se bál vyslovit jasný názor a měl obavu se tak zařadit do jedné či druhé skupiny. Akorát v tom nevidím úlohu analytika. Asi nemám ty správné hodnoty ☺