Sabina Erbanová
A Picture of $name

Kristina Hotová
A Picture of $name

Tomáš Jirsa
A Picture of $name

Zakladatel a majitel C&B. Chce být vždy ve všem první a napřed a je vlastně jedno, jestli jde o PR nebo jízdu na kole. Nemá rád, když se chodí okolo horké kaše a věci říká natvrdo a napřímo. To se promítá i do jeho psaní - jeho články vás nudit nebudou. Jediná disciplína, ve které Tomáš stále pokulhává je time management. O jeho rušení porad se v C&B vyprávějí legendy.

Michaela Koselová
A Picture of $name

Na rozdíl od grafiků samouků má Míša z grafického designu státní zkoušky. Kromě mistrovství ve Photoshopu tak zvládá konverzovat třeba o architektuře a sochařství romantismu. Namísto postupného sbírání zkušeností po škole skočila rovnou do C&B, kde se krom jiného pustila do Plesu v Opeře. Má oko pro detail a odzbrojující úsměv.

Andrea Kovářová
A Picture of $name

David Kursa
A Picture of $name

V mládí nepříliš úspěšný sportovec a člen rockové kapely, na vysoké škole student evropské ekonomické integrace. Kariéra vedoucího podkrovní kanceláře společnosti HI-LIGHTS se mohla ubírat mnoha směry, naštěstí nakonec zvítězily informace, média a analýzy. Nedá dopustit na rodné České Budějovice a je pověstný tím, že nevypíná ani u skleničky vína.

Veronika Lebedová
A Picture of $name

Kateřina Linhardtová
A Picture of $name

Prvním PR počinem Kateřiny byla práce pro Matfyz, výzev se tedy rozhodně nebojí. Pod palcem měla sociální sítě a redaktořinu. Mimo to je už nějaký ten rok freelance překladatelkou, marketing a PPC konzultantkou a především nápaditým kopíkem.

Markéta Lukášková
A Picture of $name

Novinářka, která se do povědomí čtenářů zapsala svým působením v časopisu Reflex a na webu Reflex.cz. Před téměř dvěma lety zběhla na druhý břeh k PR a komunikaci a v C&B má na starosti sociální sítě. Ondřej Aust z Mediář.cz o ní prohlásil, že je shooting star českého internetu. Od té doby si z ní v C&B kolegové utahují.

Petr Macinka
A Picture of $name

Absolvent v oborech politologie a mezinárodní vztahy. Konzultant, který dokáže najít zajímavé souvislosti i za horizontem běžného vnímání. Říká, že lidé často svazují sebe i svůj byznys zbytečnými limitami, přitom většinou stačí jen otevřít oči, nebo zvednout hlavu.

Roman Pazderník
A Picture of $name

Roman k PR zběhl ze sféry ekonomie. Z jeho zájmů jmenujme ekonomii. V poslední době svůj čas diverzifikuje mezi aktivity se středně až dlouhodobým výnosem typu pohyb, práce či blogování, naopak divestice v oblasti vaření. V životě mu údajně nic nechybí, snad kromě ekonomie.

Ondřej Samek
A Picture of $name

Tomáš Sazima
A Picture of $name

Říká se o něm, že je. Že skutečně existuje. Prý je sexy a má mozek, tudíž je to člověk. Zajímá se o veřejné dění, ale politik to není. Ani aktivista, na to je moc pesimista. Celkem rád se druží, i když nechápou to druzí. Ať jsi ateista, křesťan, budhista, hinduista, muslim nebo žid, na Facebooku se s ním můžeš sblížid (www.facebook.com/libusskykral).

Jana Šetele
A Picture of $name

Jakub Smutný
A Picture of $name

Mediální analytik, vystudovaný politolog a občasný lektor. Jakubův životopis nebyl úplně zábavný, dokud kolegům neřekl, že viděl a ohodnotil asi 4 000 filmů. Je milovníkem hororů a rád si zahraje únikové hry. Svou povahou se snaží rozbít koncept nudného analytika, a když nějaký graf neodpovídá jeho představě, nebojí se to nahlas říct.

Jan Václav
A Picture of $name

Talentovaný grafik, který je jako jeden z mála v C&B od počátku jejího vzniku. Vlajkovou lodí jeho práce je každý rok nový vizuál Plesu v Opeře, kterému před lety vymyslel ikonické logo, jež má s Plesem každý spojené. Kromě grafiky vyniká ještě v jedné věci – s naprosto kamennou tváří umí v pravou chvíli říct vtip, co všechny okolo odbourá.

Zuzana Vinzens
A Picture of $name

Zuzana si před lety řekla, že vzkřísí z mrtvých tradiční Ples v Opeře. Pod jejím vedením se z něj za pět let stala respektovaná společenská událost, na které se každoročně vybírají miliony korun na charitu. V C&B vedla divizi Events, pak si odskočila na mateřskou. K tomu všemu ještě stíhá být nejkrásnější ředitelkou plesu na světě.

Když se nás někdo zeptá, co děláme za práci a my odpovíme, že pracujeme v komunikační agentuře, děláme PR a pořádáme Eventy, spousta lidí si pod tím neumí představit nic konkrétního. I proto jsme založili tento blog.
Řekli jsme si, že poodhalíme, co se za těmi pojmy vlastně skrývá a ukážeme, že naše práce rozhodně není o rozesílání tiskových zpráv s gramatickými chybami, což se při slově „píárista“ jistě vybaví leckomu. Chceme se s vámi podělit o to, co zrovna děláme, jak pracujeme s klienty a jakou akci jsme zvládli uspořádat. Také se tu dočtete, co nás ve světě PR, komunikace a sociálních sítí zaujalo, co zajímavého jsme si přečetli a kdo vlastně jsme. Chceme, abyste nás trochu poznali. Abyste zjistili, že máme vlastní názory, zážitky a zkušenosti. Budeme moc rádi, když od vás získáme jakoukoliv zpětnou vazbu. Přejeme hezké čtení. A aby Vám neunikly ty nejlepší články, přihlašte se k odběru C&B Newsletteru. Každý měsíc pro Vás vybereme nejlepší text a přidáme novinky ze světa C&B.
 
Powered by C&B content   www.c‐b.cz

Sémiotika aneb smutný pohled řekne více než tisíc slov

Mediální analytik stojí před nelehkým úkolem pochopit dění v mediálním světě a srozumitelnou formou ho předat dál s ohledem na potřeby klienta. Nestačí omezit se na nekonečné tabulky a kvantitativní údaje, ani na zdánlivě jednoduchou analýzu sentimentu sdělení. Média jsou rozmanitější a komplikují nám práci víc, než se na první pohled zdá. Pomoc zorientovat se v mediální komunikaci nabízí sémiotika.

Zní to hrozivě. Sémiotika má alespoň jedno jisté – pokud se jí zabýváte a někde to nahlas vyslovíte, budete čelit otázce „Co to je?!“. Přitom sémiotikou každý z nás žije dnes a denně, stejně jako médii. Jde o vědu, která se zabývá znaky a znakovými systémy, a tenhle článek by vás snad mohl zbavit nejistoty v případě, že taky tápete.

Pokud se zabýváme znakovými systémy a komunikací, jde v zásadě o tři věci. Tedy alespoň v určitém pojetí sémiotiky, ale pojďme to nekomplikovat.

Prvním z těch konceptů je ZNAK. Něco, co zastupuje něco jiného. Je to slovo, kterým něco pojmenováváme, věta, kterou něco popisujeme, symbol, kterým něco vyjadřujeme. Třeba tečka za větou je znakem konce věty.

Druhým z nich je OBJEKT. To je to „něco“, co je znakem zastupováno, ten konec věty. Nebo pokud použijeme znak kočka, označujeme čtyřnohé chlupaté zvíře, které má určité vlastnosti. Dá se to vymezit i opačně, tedy tak, že kočka nemá vlastnosti psa, proto jí říkáme tak, jak jí říkáme. To, který znak použijeme, je v komunikaci důležité. Roli ale hrají i znaky, které nepoužijeme. Když o nějaké ženě řeknete, že je to dáma, označujete pořád osobu ženského pohlaví, ale mění se konotace znaku. Tedy, to co v nás znak vyvolává, s čím si ho spojujeme. V případě dámy si označovanou ženu spojíme s noblesou, elegancí a vybraným chováním.

Tím se dostáváme ke třetímu sémiotickému konceptu, a tím je INTERPRETANS. Další nepěkný, abstraktní pojem, ale vězte, že to je v zásadě pouze ten soubor vlastností objektu, který si s ním na základě užitého znaku a naší zkušenosti spojíme. Zkrátka to, co se nám vybaví, jak znak zpracujeme a pochopíme.

Vypadá to možná banálně. Takže když už zjistíte, o čem zhruba sémiotika je, řeknete si „K čemu je to dobré, koho to zajímá?!“. Sémiotika úzce souvisí s dalšími obory, jako jsou lingvistika, filosofie a logika. Ty potřebuje takřka nezbytně. Další obory si sémiotiku (často jen částečně) „půjčují“, aby mohly dále zkoumat své pole působnosti, s větší či menší úspěšností a také za větší či menší nelibosti „skalních“ sémiotiků. Patří mezi ně třeba divadelní vědy a filmová studia. V našem kontextu to jsou ale hlavně mediální studia v akademické, ale i komerční rovině.

Když se zabýváme médii, jde nám nejčastěji o VÝZNAM mediálního sdělení. Kde podle vás význam najdeme? Je součástí znaku jako takového? Nebo ho sdělení připisuje jeho tvůrce a konzument ho v nezměněné podobě přebírá? Nebo je význam pouze na interpretovi, tedy na čtenáři/posluchači/divákovi sdělení? Možná se vyjednává někde na pomezí těchto tří možností. To je z historického i praktického hlediska jeden z primárních (nejen) sémiotických problémů.

Nejlepší bude podívat se na příklad z tisku, kde od sebe můžeme poměrně dobře oddělit znaky vizuální (fotografie, grafika) a verbální (text). Dovedete si představit, jak analytikovi zkomplikuje život mluvené slovo v televizi nebo interaktivní sociální sítě s lajky (díky patří Facebooku za rozšíření o další reakce) a komentáři a odpověďmi na komentáře a tak dále.

Můžeme se podívat na titulní stranu pražského vydání Mladé fronty DNES ze 7. srpna 2017. Zpráva o posledním závodě Usaina Bolta na mistrovství světa v Londýně je sémioticky vděčný příklad.
Picture2

Nejprve vizuální znak. Na fotografii vidíme Bolta po závodě. Klečí na kolenou, což si můžeme vyložit jako poraženecké gesto i jako znak vyčerpání po běhu. Ruku má na srdci, což je pravděpodobně gesto pokory a vděku, v kontextu události si ho spojíme s loučením s kariérou jamajského reprezentanta. Ve spojení s vlajkou, kterou má Bolt kolem krku, si můžeme vyvodit konotaci vlastenectví. Bolt na fotografii hledí zklamaně k zemi.

K této dávce znaků (znaků ve fotografii, která je jako celek znakem, uf) nám ještě tisk připojuje text. V tomto případě stačí, když se omezíme na titulek, kterým je zprávě připsán význam. (Jistě je na vás, jestli ho budete akceptovat, nebo ne.) Bolt je sesazen. Stručně. A jasně. Bronzová medaile je spojena s neúspěchem legendy, která zřejmě měla na víc.
Podstatné je, že editor mohl vybrat fotografii, na které Bolt mává fanouškům, nebo tu, na které se před ním klaní vítěz závodu Justin Gatlin. Ale neudělal to. Stejně tak titulek mohl znít jinak, třeba jednoduché „Boltovo bronzové loučení!“ by vyznělo zcela odlišně.

Naopak na iDNES.cz se se stejným tématem vydali spíše tímto směrem, posuďte sami:

Picture1

Z titulku je patrné, že jediný, kdo mohl být ze závodu zklamaný, byl Londýn. Ani vybraná první fotografie z galerie rozhodně neevokuje dojem sesazeného unaveného krále.

Tak tímhle tráví čas sémioticky poučený mediální analytik. Ani to nebolelo.

Autorkou článku je Veronika Lebedová, analytička ve společnosti HI-LIGHTS. Pokud hledáte někoho na monitoring a analýzy, právě jste objevili ty pravé. Kontaktujte nás právě teď na office@hi-lights.cz.